Kolem pramenů Křinice k větrnému mlýnu

  • Na běžkách
  • Na kole
  • Pro začínající turisty

Z Krásné Lípy se vydáme směrem na Varnsdorf po cyklostezce č. 3013, jedeme po silnici asi 2 km a poté před krátkou dvojitou zatáčkou odbočíme po modré vlevo kolem Mlýnského rybníka. Pokračujeme lesem po modré po tzv. Křinické cestě, až dojedeme k pramenům řeky Křinice. Poté pokračujme po cyklostezce č. 3013, která po chvíli odbočuje z modře značené trasy směrem doprava. Projedeme kolem rybníka Světlík (přírodní rezervace) a kolem bývalého větrného mlýna na břehu rybníka. Dále pokračujeme kolem Kozí farmy Žofín, přejedeme žel. trať a po cyklostezce č. 3013 dojedeme z Horního Podluží do Rybniště kolem vrchu Žulovec. 

Projedeme obcí Rybniště a po cyklostezce č. 211 projíždíme kolem Farské kaple a kolem Širokého vrchu (586 m), na kterém se nachází vyhlídka Karlova výšinazvaná též Hraběnčin skok (odbočka 600 m po červeně značené značce). Poté se již vracíme do Krásné Lípy, poslední úsek vede cyklostezka po silnici z Doubice.

Větrný mlýn Světlík - unikátní technická památka
 

Větrný mlýn Světlík je pětilopatkový mlýn holandského typu, tedy zděný objekt s otočnou střešní konstrukcí.

Je jedním z největších dochovaných větrných mlýnů a zároveň jediným mlýnem holandského typu s dochovaným technickým vybavením v Čechách. Mohutná stavba mlýna a zejména jeho pětilistá vrtule jsou unikátní co se týče charakteru, tak velikosti. Je zároveň technickou a kulturní památkou zapsanou v seznamu památek.
Větrný mlýn byl postaven roku 1843 v dnes již zaniklé osadě Lichtenberg (Světlík). Byl součástí hospodářství s pekárnou, po němž však dnes již není stopy. Mlýn mlel až do roku 1945, avšak poté v důsledku rabování a spolu se zánikem okolního osídlení pustl. V 60. a 70. letech došlo k několika neúspěšným pokusům mlýn opravit, mlýn byl neustále rabován a ničen, až současní majitelé v letech 2002 až 2009 mlýn pečlivě zrekonstruovali.

Na rozdíl od několika dalších holandských větrných mlýnů v severních Čechách, které byly přebudovány na obytné či rekreační objekty (Růžová, Janov, Arnoltice, Huntířov), je mlýn Světlík stále především reálným mlýnem – strojem - bez dodatečných znehodnocujících úprav. Mlýn si můžete prohlédnou zvenčí, dovnitř se lze podívat pouze příležitostně po dohodě s majiteli.

Větrné mlýny v Českém Švýcarsku

V oblasti Českého Švýcarska je vysoká koncentrace větrných mlýnů holandského typu. K obsluze mlýna obvykle stačili dva lidé, ale protože při dobrém větru se obilí mlelo nepřetržitě ve dne v noci, střídal se me mlynář s někým z rodiny. Pouze při některých náročnějších pracích jako bylo otáčení mlýna musela mlynáři pomáhat celá rodina, i děti.

Perutě (lopatky) mlýnů nesloužily pouze k pohonu mlýna. To, v jaké poloze zůstaly stát, bylo vidět zdaleka a sloužilo tak k předávání informací. Mlynář mohl svému okolí předávat postavením perutí různé zprávy, např. že práce je skončena, nebo že mají přestávku.  Když při okupaci Holandska přerušili Němci veškeré telegrafické spojení, předávali mlynáři důležité informace o jejich postupu dál právě pomocí postavení perutí svých mlýnů.


Projekt Turistika bez hranic byl podpořen z Programu Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2007 – 2013.

 

Kategorie trasy: 

  • Na běžkách
  • Na kole

Obtížnost: 

  • Pro začínající turisty

Nejvyšší nadmořská výška: 

563 m. n. m.

Nejnižší nadmořská výška: 

427 m. n. m.

Součet převýšení: 

365 m

Délka trasy: 

21.3 km

Čas potřebný na projití: 

2 h

Typ trasy: 

  • S atrakcemi
  • S příběhem

Pro psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.