Hřensko

Obec ležící v údolí řeky Kamenice při jejím ústí do Labe je prvně písemně zmíněna roku 1475. Hřenskem procházela pobočka důležité komunikace Česká silnice. Obyvatelé se živili jako lodníci, voraři a rybáři, úspěšně se věnovali obchodu dřívím, obilím a solí. Vybíralo se zde clo a mýto. Název obce byl odvozen od jména tzv. dolní krčmy Hornskratschen. Na jejím místě stála do roku 1938 dominanta Hřenska - Herrenhaus (Panský dům). Kvůli každoročním povodním se domy budovaly na vyvýšených kamenných podezdívkách.

S obcí je historicky spjata i lodní doprava. Labe bylo od středověku využíváno jako důležitá dopravní cesta ze Saska do Čech. Na jejím počátku byl dovoz soli, doložen je už v polovině 12. století. Plavení dříví a zboží stálo v 15. století u vzniku obce Hřensko. Zdejší voraři a lodníci se vydávali na obtížné plavby po neregulovaném toku Labe do Drážďan, Magdeburku a Hamburku. Výnosný byl zvláště obchod s obilím. Dováželo se z Poohří. V Hřensku se skladovalo v panské sýpce a poté rozprodávalo obyvatelům okolních vsí, ale i Šluknovského výběžku a saských vsí. Z Hřenska se vozilo dříví, smůla, prkna, šindele a stavební materiál. V obci stála četná skladiště na převážené zboží. Stavěly se tu menší čluny.

Od poslední čtvrtiny 19. století se v Hřensku rozvíjel cestovní ruch. Postavena byla řada hostinců, hotelů a penzionů. Obec je výchozím místem pro návštěvu soutěsek říčky Kamenice, projití naučné stezky Okolím Pravčické brány a horolezectví. Hřensko je nejníže položené místo v Čechách (110 m n. m.).

K obci Hřensko patří i tyto místní části  - Mezná a Mezní Louka.

Plánek turistických okruhů zde

Co byste měli vidět

Soutěsky Kamenice  - jednou z nejznámějších atrakcí Českého Švýcarska jsou soutěsky na říčce Kamenici. Vznik této krajiny začal před mnoha milióny let na dně moře. Po jeho ustoupení začaly krajinu přetvářet přírodní procesy, které působí neustále. Dlouhou dobu byla oblast kolem Kamenice težko přístupná a svým tajemnem lidi spíše odrazovala. Až na konci 19. století byla oblast prozkoumána a upravena za účelem turistiky. Návštěvníky čeká procházka romantickou přírodou podél toku Kamenice obklopené z obou stran hradbou vysokých skal. Budete procházet pod skalními převisy, několika tunely, přes úzké lávky. Dva úseky cesty lze absolvovat pouze na lodičce – jedná se o Edmundovu (jinak nazývanou Tichou) a Divokou soutěsku. Lidskou silou poháněná loďka nás proveze mezi skalními útvary, převozník nás seznámí s živými i zkamenělými obyvateli soutěsek. Provozní doba soutěsek: Velikonoce – konec října denně od 9 – 17 hod.

Edmundova soutěska - dříve nazývaná Tichá nebo Dolní, skalnatý kaňon řeky Kamenice, poslední ze tří soutěsek na dolním toku řeky, východně od Hřenska. Její stěny tvoří strmé, často kolmé skalní stěny, vystupující nad úroveň hladiny do výšky 50 až 150 metrů, s dobře patrným kvádrovým rozpadem pískovců, některé balvany se sesuly na dno kaňonu. V úseku, kde skály spadají přímo do vody, nahrazuje cestu plavba na člunech. Přístup z horního okraje Hřenska je pěšinou zprvu po levém, pak po pravém břehu Kamenice pod skalními převisy s třemi tunely ke splavu, nad nímž je dolní přístaviště člunů. Po vodě je možné urazit další úsek 960 m, na který navazuje pěší stezka po levém břehu k Meznímu můstku, odkud je možné pokračovat dál do Divoké soutěsky nebo vystoupit po schodech do Mezné.

Divoká soutěska - hluboký skalnatý kaňon řeky Kamenice, navazující u Mezního můstku na Edmundovu soutěsku. Od Mezního můstku vede stezka k dolnímu přístavišti, další 450m dlouhý úsek přístupný jen na člunech.

Pravčická brána - nejznámější a nejobdivovanější skalní útvar Českého Švýcarska, největší přírodní skalní brána v Evropě. Stojí v Jetřichovických stěnách nedaleko státní hranice s Německem na zúženém jihozápadním konci skalního hřbítku. Vznikla v turonských kvádrových pískovcích milióny let trvajícím zvětráváním pískovcových zrn v méně odolné části masívu. Dno Pravčické brány leží v nadmořské výšce 415 m, její šířka u dna je 26,5 m, výška otvoru 16 m, horní část oblouku je 21 m nade dnem, šířka oblouku 7-8 m a minimální tloušťka 3 m. Výstup na vlastní Pravčickou bránu je od r. 1980 uzavřen, protože skalní most byl velkou návštěvností ohrožen. Přístupné jsou však skalní vyhlídky v bezprostředním okolí brány, odkud je pěkný pohled na některé dominanty v české i saské části pískovcové oblasti. Do skalního areálu je placený vstup.

Gabrielina stezka - nejoblíbenější turistická trasa Českosaského Švýcarska, část naučné stezky přátelství od Mezní Louky k Pravčické bráně v délce 6 km. Upravena byla v r. 1892 a pojmenována podle sestry Edmunda Clary-Aldringena. Takřka po vrstevnici se vine podél pískovcových skal, nabízí i dílčí výhledy především na Růžovský vrch.

Janovská vyhlídka - na vyhlídce, která nabízí pohled na centrum obce, stával pomník obětem 1. světové války. Jeho autorem byl roku 1925 sochař Friedrich Tampe (1887-1945) z Podmokel. Řada dalších Tampeho válečných pomníků byla vztyčena v místních částech Děčína. Na oběti války pamatoval i největší zvon v kostele v Hřensku. Odlil ho roku 1924 Richard Herold z Chomutova. Nápis na zvonu „prosil za padlé hrdiny hraniční obce“.

Kam na výlet

Naučná stezka přátelství
Hřensko – Tři prameny (3 km) - odbočka k Pravčické bráně (5 km) - Pravčická brána a zpět (6 km) - Mezní Louka (12 km) - Mezná (14 km ) - Soutěsky (14,5 km) - přístaviště v Edmundově soutěsce (15,5 km) - dolní přístaviště (16,5 km) - silnice (18,5 km) - Hřensko (19 km)

Trasa je středně náročná a vhodná pro celodenní výlet. Chceme-li ušetřit nějaký ten krok, vyplatí se zaparkovat v horní části Hřenska u hotelu Klepáč. Vyrazíme po červené turistické značce, stoupající společně se silnicí směrem k Mezní Louce. Je třeba dávat pozor na motorová vozidla, některé zatáčky nejsou zcela přehledné. Vyplatí se využít autobusového spojení a dojet ke Třem pramenům. Tady konečně uhýbáme ze silnice vlevo a stále po červené značce stoupáme kamenitou lesní cestou mezi jednotlivými skalami až k Pravčické bráně. Výstup na samotnou Pravčickou bránu je od r. 1980 uzavřen, ale i tak se podíváme až k bráně a vystoupíme na okolní skalní vyhlídky. Do areálu se platí vstupné a občerstvení zde nabízí restaurace Sokolí hnízdo (z roku 1881).

Následuje vcelku pohodlný úsek tzv. Gabrielinou stezkou, zbudovanou v r. 1892. Stále sledujeme červenou značku a takřka po vrstevnici „obkreslujeme“ monumentální Křídelní stěnu a další útvary. Občas se potěšíme dílčími výhledy především na Růžovský vrch a pak pohodlně sestoupíme k silnici a Mezní Louce. Tady najdeme dobré zázemí: hotel, restauraci, občerstvení, prodejnu se suvenýry, kemp. Z Mezní Louky jdeme po zelené značce – asi 2 km po silnici až do malé vsi Mezná, odkud sestoupíme do soutěsek Kamenice k přístavu lodiček. Po absolvování 960 m dlouhého úseku Edmundovou soutěskou vystoupíme na pravý břeh a pohodlnou cestou jdeme k silnici. Vyjdeme v blízkosti hotelu Klepáč ve Hřensku.

Hřensko – Edmundova soutěska – Mezná – Tři prameny – Hřensko (6 km)
Tato trase je určena především rodinám s dětmi, je jen mírně náročná a lze ji absolvovat jako půldenní výlet. Z Hřenska  se vydáme  se na příjemnou  procházku  proti toku Kamenice, který je vklíněn mezi pískovcové skalní útvary poskytující dostatek stínu v letních parných dnech. Plavba na pramicích malebným skalním kaňonem, kde není jiné cesty než po vodě a  s doprovodným slovem gondoliéra je nezapomenutelným turistickým zážitkem pro všechny věkové kategorie. Vystoupáme krátký ale prudký kopec po zelené k restauraci Na Vyhlídce v Mezné, kde se můžeme po náročném výkonu občerstvit a děti se vydovádí na dětském hřišti. Pak už se pohodnou procházkou vracíme po žluté do Hřenska přes Tři prameny (pozor tato cesta je i pro cyklisty).

Víte, že...

…Přímé spojení mezi Děčínem a saskými městy bylo dlouhá staletí možné jen po Labi. Teprve roku 1942 byla dokončena silnice propojující Děčín, Hřensko a pohraniční Schmilku. Železniční spojení fungovalo od 50. let 19. století. Z Děčína do Hřenska se můžete dostat tedy několika způsoby – parníkem, turistickým autobusem, vlakem a pak přívozem přes Labe a v neposlední řadě po silnici autem.

Další informace poskytne Informační středisko Hřensko.

Adresa: 

Hřensko
Česká republika
50° 52' 29.7264" N, 14° 14' 41.7588" E

Kategorie: 

  • Obce